Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

safran

16. 12. 2011 9:47
Díky za krásný příběh...

v davu člověk pluje s proudem, pohroužen do svých myšlenek, nevnímá okolí... Vy jste se zastavila a setkala se s neznámým člověkem, s jeho životním příběhem... i když doba nepřeje důvěře mezi lidmi... o to jsou takové chvíle cennější, duše se povznese... někteří kvůli tomu chodí do kostelů...

1 0
možnosti

pátý ze tří mušketýrů

16. 12. 2011 9:37
Opravdu krásné.

Děkuji, je radost přečíst si i něco , krásného, pozitivního a dojemného v téhle, špatnými zprávami přeplněné době.

1 0
možnosti

Camino.

17. 12. 2011 5:50
Re: Opravdu krásné.

Svatecni zazrakR^

0 0
možnosti
  • Počet článků 161
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1039x
Jsem holka, jsem dcera a jsem máma.
Někdy i neřízená střela,
umím se chovat jako dáma,
vím,co se sluší a co bych měla.
Však duše má je nespoutaná
od dětství plná emocí,
a nikdy nebyla jsem vdaná.
Však než-li plakat po nocích,
píšu si verše na ubrousku.
Jsem z kraje pěkných písniček,
poskládám bolest z malých kousků
do písmenek či notiček.
Znám hodně starých lidí,
co umějí být laskaví
co do duše ti vidí
a poznají,že churaví.
A umějí ji pohladit,
tak taková,bych chtěla být.