Medování
A včelky neví kam dřív zaletět.. Okolo kvetou chrpy, pivoňky, kopretiny, divizny,třezalka, mateřídouška, skalničky - nemusí se zbytečně unavovat hledáním a dalekým doletem. Přiletí, zatančí svůj taneček blízké pastvy a pozvou na ni své pracovité sestry - létavky. To jsou ty, které už za sebou mají (3 dny po vylíhnuti) starost o čištění buněk. Ty tak připraví včelí královně k zakladení..
4 až 6. den, se stávají krmičkami larviček. 6. až 12. den mají za úkol krmit matku mateří kašičkou. 12 až 21.. den se z dělnic stávají stavitelky, které staví plástve. 18. dne se z nich stávají strážkyně česna a nakonec od 21. dne, jsou "povýšeny" na létavky - nosí do úlu potravu a vodu.
Délka života včely závisí na výživě a množství práce. V době snůšky se upracované dělnice dožívají 30-40 dnů. Tak krátká doba... V době zimního klidu to může být i 6-8 měsíců. Zvlášní místo v úlu mají trubci - včelí samečci. Líhnou se z neoplozených vajíček ! Může jich být několik set až pár tisíc - a jen ti vyvolení mohou oplodnit královnu. Zaplatí za to okamžitě cenou nejvyší, svým životem - ihned po aktu - padají mrtví k zemi. Ti ostatní, jsou na konci léta doslova vyhnáni z úlu.. Zajímavě vyřešeno, člověku se chce pousmát, ale mně osobně by se líbilo, kdyby Vilík zůstával s Májou navždy - tedy alespoň do jara. Spolu by ještě přivítali slunce a podívali se na nové pokolení, jak roste.
Koukám hrdě na své syny - pozorují dědu, jak fouká kouř z kuřáku na včely v úlu. "Proč to děláš dědo?", ptá se nejmladší.. Včelky si myslí, že se blíží požár a stahují se zachraňovat zásoby.." "A neuhoří?" "Ne, to ne, v kuřáku spaluju troud, který vytváří studený dým. Nehrozí od něj zapálení úlu, ale včely před ním utíkají a včela s plným medným váčkem, nebodá - je mírnější. Navíc má jiné starosti, a tak můžem v klidu dělat svoji práci. Mohl bych na ně také rozprašovat vodu. Ale kapky vody fungují méně. Včely se před nimi také stahují do hloubi úlu, nicméně nepřipravují se na útěk - neplní si medné váčky. Účinek je tak krátkodobější a slabší."
Táta při tom zkušeně vytahuje rámeček, obtěžkaný zlatavým lesklým a nesmírně voňavým medem, na většině plochy, už zavíčkovaným.
Skoro až posvátně ho odnesu do naší "medové chatky" a tam z něj speciální vidličkou odvíčkuju opatrně plástev a naskádám do zbrusu nového nerezového medometu, který s rovnoměrně vycentrovanými rámečky točí už sám - je elektrický. To jsou vymoženosti..
Když medomet spokojeně vrní, ochutnáme tu "nejlepší žvýkačku" - odstraněná víčka plná zbytku medu a někdy i pylu, nezaměnitelná chuť, droga mého dětství.. Zbylý vosk vyplivneme do krabičky s voskem, protože i ten se znovu zpracovává - po rozpuštění se dává na výkup. Většinou se z něj vyrábí nové podklady pro plástve..
Prázdné plástve odnesu zpátky včelkám, aby je mohly znovu naplnit hustým medem. Miluju tyhle drobné chlupaté hmyzí kamarádky a už odmala se nebojím vzít si je na dlaň.. Obdivuju ten koloběh života, přírody, dokonalost, miluju tu vůni úlu, včel a medu.. Ten náš voní květinami z naší stráně a mým dětstvím. Dětstvím mých dětí.
Doufám, že jednou budou stát na našem kopci a budou své děti učit, jak se vytáčí med. Doufám, že stále bude dostatek včel i trpělivých lidí, kteří se o ně umí starat...
A vím, že jestli se dožiju důchodu - bude ze mě "medová babička"..
Mirka Součková
Rozhodnutí vladaře (nad svým životem)
Když odchází síly, nechce se už být, nechtěl jsem přežívat, jen naplno žít. Zářit a milovat a naplno hrát, cítit a pracovat - dělat, co mám rád.
Mirka Součková
Klíče v kanálu
Vzteky hryžu ret a brečím tu u Kryla Už není cesty zpět? Není kam bych ukryla, své strachy o naši zem. Co necháme tu dětem?
Mirka Součková
Ladíme k sobě
Jsi můj hlas a já tvůj druhý, ladí nám spolu každý tón, nerušíme svoje kruhy přeladils mě, jak zvonař zvon.
Mirka Součková
S tebou
Stebou je i mlha, něžná vata, s tebou čas, jak mladý koník chvátá, s tebou i listí na podzim je krásné, i noc, ve které pro nás slunce zhasne.
Mirka Součková
Drž mě a nepouštěj
Jsem snad všechno, co jsi nepotkal jsem srdce co tě bolí, jsem to málo, co jsi nečekal a ve tvých očích solí.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
ANALÝZA: Smutný Den nezávislosti Izraele. Ve válce, opuštěn a rozhlodáván zevnitř
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli „Měli bychom to oslavit. Určitě půjdu na hřbitov s kyticí květin a každému padlému dám na hrob...
Česká stopa zatčených oligarchů vede nejspíš k luxusním bytům v Praze
Premium Ukrajina by mohla poprvé usilovat o zablokování nemovitostí, které její občan vlastní v Praze. Jak...
„Podívejte, vychází Země!“ Fotografie z Apolla 8 změnila lidstvu pohled na svět
Seriál Země jako nádherné a životem překypující umělecké dílo uprostřed nicoty. Přesně tak zachytili naši...
Kočka, Rittig a další. Projekt mapuje, kdo ukrývá peníze v dubajských bytech
Mezinárodní investigativní projekt Dubai Unlocked zmapoval, jak se dubajské nemovitosti staly...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 161
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1039x
Někdy i neřízená střela,
umím se chovat jako dáma,
vím,co se sluší a co bych měla.
Však duše má je nespoutaná
od dětství plná emocí,
a nikdy nebyla jsem vdaná.
Však než-li plakat po nocích,
píšu si verše na ubrousku.
Jsem z kraje pěkných písniček,
poskládám bolest z malých kousků
do písmenek či notiček.
Znám hodně starých lidí,
co umějí být laskaví
co do duše ti vidí
a poznají,že churaví.
A umějí ji pohladit,
tak taková,bych chtěla být.