Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
JP

Nás přece smutek nesmí zdolat

   Jsme prosyceni zpěvem ptáků

   co sdělují nám svojí písní

   máme se rádi...

   Už nesou svoje žížalky

   a kolem voní fialky

   a kos v černém hávu

   nám hraje na city

   A ptáčata otvírají zobáčky

   z hnízda ustlaného peřím -  chomáčky...Stromy se oděly do zeleně... a svolávají všechny z nás...kdo touží být pohlazeni milovanou bytostí...

0 0
možnosti
DV

D42a58v94i84d 71V83l13k

6. 9. 2014 8:09

Hezké, ale smutné. Proč má tak krásná holka, jako Vy takovou depku?

0 0
možnosti
  • Počet článků 161
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1039x
Jsem holka, jsem dcera a jsem máma.
Někdy i neřízená střela,
umím se chovat jako dáma,
vím,co se sluší a co bych měla.
Však duše má je nespoutaná
od dětství plná emocí,
a nikdy nebyla jsem vdaná.
Však než-li plakat po nocích,
píšu si verše na ubrousku.
Jsem z kraje pěkných písniček,
poskládám bolest z malých kousků
do písmenek či notiček.
Znám hodně starých lidí,
co umějí být laskaví
co do duše ti vidí
a poznají,že churaví.
A umějí ji pohladit,
tak taková,bych chtěla být.