Klíče v kanálu

Vzteky hryžu ret a brečím tu u Kryla Už není cesty zpět? Není kam bych ukryla, své strachy o naši zem. Co necháme tu dětem?

Smetiště plné špíny,
kam to svinstvo smetem,, 
než spustí nás do hlíny..
Nemůžem jenom postávat
a zpovzdálí se dívat,
v hospodě na vše nadávat
a není síla zpívat.
V krku se zadrhává,
každé pravdivé slovo.
To klaunům se stává
a je nám smutno z toho.
Budoucnost našich dětí,
jsme s klíči zahodili.
A místo klíčů zvoníme rolničkama,
vinu z rukou smyli -
všechno zlý pryč a pánbůh s náma.....