Mirka Součková
Nechybím
Když ti nechybímčert tě vemnemám pochybys úsměvemoči bez slzínáruč prázdnájednou omrzísnaha chladná.
Mirka Součková
Prosté přání
Minulost není třeba řešiti budoucnost je v přítomnostilépe je z každého dne se těšitradovat se z maličkostímít velké cílenebrat z nouze ctnostia vzácné chvíle si vychutnat.
Mirka Součková
Retro
Žijeme svoje retrouž nežijeme prolhanějede poslední metrojá nabrečím ti do dlaně.Nepočítáme svoje vinyvíme, že život utíkái čas v souhvězdí mlhoviny,každému stejně odtiká.
Mirka Součková
Ztracená
Ztracená stojím na cestě a v mlze stromům závidím podobná smutné nevěstě přes slzy směr svůj nevidím.
Mirka Součková
Ještě chci
Ještě chci, líbat tvoje ušia lítat v oblacíchrozechvět láskou svoji dušismát se v rozpacíchvysázet si les a pěstovat své růženeztratit žádné dnesvyskočit vášní z kůžepotkat tě znovu - náhodoua ruku v ruce v hříchudržet se spolu nad vodousmát se, vždyť svět je k smíchu.
Mirka Součková
Tátovi (k 80 narozeninám)
Jako malá s tvojí rukou jsem si hrála,silné žíly na ní zpaměti jsem znalaa hrdá na ně, to jsem byla. Z jejich něhy bezděčně jsem žila, dodnes pro sílu si k tobě chodím,pro moudrost své syny domů vodím..
Mirka Součková
Docházejí síly
Když docházejí sílly,svolej anděly a dobré víly,seber sílu z pěny řeky,ona teče, proudí věky.Popros měsíc, ať se snaží,naber slunce, ať krev vaří,ať se mládí k mysli vrátí,každý jednou něco ztratí.
Mirka Součková
Ruce
Moje ruka ráda hladí,dotýká se života,zakleto v ní věčné mládí,nevadí jí samota...
Mirka Součková
Život jako diamant
Vybrousit život jako diamant,nechat ho v slunci zářitodevzdat v prohře každý fanta pak se bude dařitslunit se v jeho odleskučistotou prosvícenémtím světlem, a ne od blesků...
Mirka Součková
Sen o bohu
Často bych chtěla mluvit s bohem,v tichosti, a třeba ve spánku,prostřela bych kožešinu u ohně,neodmítl by mou pozvánku, a v tom setkání nočním, snovém,pak na všechno vyptala se, podrobně..
Mirka Součková
Chomáček něhy
Miluju lásku beze slova, něžné pohlazení, kdy hlavu pod mou dlaň si schováš,v očích zloba není...
Mirka Součková
Každý chce někam patřit
První březnový den jsem se vydala na vernisáž výstavy fotografií místního starousedlíka, pana Vladimíra Jindřicha. Před místním kulturním stánkem už stál hrozen lidí a já si uvědomila, že zima, kromě nutného shrabování náhle napadaného sněhu, sousedským vztahům příliš nepřeje... Pocítila jsem proto až dětský pocit těšení se na to, že potkám ty, které jsem dlouho neviděla. Některé i déle, než se zdá. A už jsem uviděla známé tváře. Najednou mě napadlo, jak dlouho vlastně už tyhle rozesmáté obličeje znám. Když jsme sem přišli, pár let po revoluci s ročním chlapečkem, šli jsme hlavně do domečku se zahrádkou. Budovali jsme domov - pro naši částečně stále ještě "moravskou rodinku" a tahle skromná vesnička jménem Řeporyje, na okraji Prahy nám velmi vyhovovala..
Mirka Součková
Někdy je dobré si vyrazit do hor
Po delší přestávce se mi poštěstilo vyrazit do hor. A když říkám do hor, nemyslím tím, jen nějaké kopečky, nebo větší kopce. Už jen to slovo - HORA - vzbuzuje úctu.. Nevěděla jsem tentokrát, co mě tam čeká, ale těšila jsem se, že si odpočinu a naberu sílu. Obojí se mi povedlo, netušila jsem však, že se mi podaří pochopit sebe a svoji duši - i díky těm majestátním horám.. Už jen při výjezdu autem po klikatých silničkách, s velkým převýšením, se člověku znovu tajil dech a lehce se ozýval žaludek.. Stačilo to ovšem k tomu, abych si uvědomila, jak málo jsem v pohodě. Jak na mě doléhá stres z každodenního shonu, jak málo je pohody a klidu v mé vlastní rozhárané duši - a jak málo za to mohou ostatní. Už při příjezdu se mi vrátily všechny pocity, které jsem v Alpách vždycky zažívala. Ty hory tady stály dávno před námi a ještě dlouho, předlouho po nás budou.. I nebe ve dne tu má jinou barvu, takovou nasycenou, modrou, a v noci jsou hvězdy mnohem blíž. Ticho je tu nejtišší a člověk sám sobě nejblíž...
Mirka Součková
Doutnání
Nevíme o tomstále se setkávámezahřej mi mrazem zkřehlé ruceco bude potom?oheň v nás rozfoukámejá za to pohladím ti srdce
Mirka Součková
Budu volit srdcem
Dnešní den je výjimečný.. Mám podobné pocity, jako kdysi na vysoké škole před zkouškou. Půjdu poprvé volit našeho prezidenta.Sbírala jsem spoustu informací, účastnila se podpisové akce, dívala se na televizní debaty i pochybovala o spoustě věcí.O jedné však nepochybuji. O tom, že volit půjdu!
Mirka Součková
V této bláznivé době
Tiché písně ať hrají za ty,co nás už nepotkají,a když - tak až tam,kam půjdem každý sám,bez těch, co drželi nás za ruku...
Mirka Součková
Bez tebe
Chci radši tvořitteď už bez tebeumíš jen bořithrabat pod sebelásku jen krástdruhým ji nedávatmé srdce mástz cizího rozdávat.
Mirka Součková
Zrada
Ztratil jsi klíč,od svého života.Dlouho jsi pryč,těžká samota..
předchozí | následující |
Počet článků 161 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 1039 |