Mirka Součková
Rozhodnutí vladaře (nad svým životem)
Když odchází síly, nechce se už být, nechtěl jsem přežívat, jen naplno žít. Zářit a milovat a naplno hrát, cítit a pracovat - dělat, co mám rád.
Mirka Součková
Klíče v kanálu
Vzteky hryžu ret a brečím tu u Kryla Už není cesty zpět? Není kam bych ukryla, své strachy o naši zem. Co necháme tu dětem?
Mirka Součková
Ladíme k sobě
Jsi můj hlas a já tvůj druhý, ladí nám spolu každý tón, nerušíme svoje kruhy přeladils mě, jak zvonař zvon.
Mirka Součková
S tebou
Stebou je i mlha, něžná vata, s tebou čas, jak mladý koník chvátá, s tebou i listí na podzim je krásné, i noc, ve které pro nás slunce zhasne.
Mirka Součková
Drž mě a nepouštěj
Jsem snad všechno, co jsi nepotkal jsem srdce co tě bolí, jsem to málo, co jsi nečekal a ve tvých očích solí.
Mirka Součková
Klíč
Každý z nás jednou měl svůj klíč,ty doby už jsou dávno pryč,někdo ho ztratil, někomu rezavímně stačí jen lehnout si do trávy..Klíč už nehledám, mám kapsy plné vzpomínekna mech usedám,a dýchám vůni bylinek..
Mirka Součková
Noc ztrácí vládu
Noc přestala být temnáa cesta svítí kamínkybílými, jak krajka jemnáa zmizely i vzpomínky,co tíží mě na duši,co chtěly dříve být opraveny retuší.Vlci přestali výt.A měsíc září na cestu,Já, bez známky protestuse nechám tebou vésti svoje vlasy splést.
Mirka Součková
Žiju
Žiju tak ráda... Nekrytá záda nevím dne, hodiny. Už nejsi jediný. Bojím se močálů zabředlých vět lásky je pomálu.
Mirka Součková
Tůň zapomnění
Vzpomínky nahodí písničkyjak na háček, na konci udičkya vyloví je z hluboké tůnězapomnění.Pomůžou ve chvílikdy nic neníkdyž srdce stůněa hlavu pomýlí...
Mirka Součková
Imagine
Nad námi nebe.. představ si sebe, jak po něm kroužíš, bytostně toužíš,vyletět výš,sejmout svůj kříž, váhu, co tíží tě - necítit, v pádu se duhy zachytit.
Mirka Součková
Klopýtám
Ptákům křídla závidímza horizont nevidímtěžké nohy k smutku vlohystojím na břehuuž ne ve střehuuž nic nečekám láska odvěkáse mnou tu stojípříboj mě hojíkřik racků hladínaděje mládími připomínáže už jsem jináslunce v dušito mi slušíjak zlato rozléváúnavou umdlévámpřesto ráda chodímmávat bílým lodíma hlavu zaklánímna příští setkáníjsem nedočkavájen vlnka hravámi připomínáže přijde zima.
Mirka Součková
Inspirace
Zmizel jsi,stále se mnou,cítím tvou kůži jemnou,vidím tě zpod přivřených řas,to vzniká nová píseň v nás..Loučit se nebudem,spojeni osudem,budem si inspirací,ostych pomalu ztrácím..
Mirka Součková
Milovaná mámo!
Ve chvílích samoty, nebo po telefonátu s tebou, mám vždycky chuť ti napsat vyznání.. Jako jsem to občas dělala, když jsem byla malá. Kdy víc se to hodí, než v předvečer dne mého narození?
Mirka Součková
Jaro
Jaro v násvrací čas - touhu vracístrach se ztrácízase dýchámpryč je pýcha.
Mirka Součková
Barvy života
Jako malá viděla jsem duhui dýchat jsem zapomnělavšechny barvy, točily se v kruhuúplně pryč jsem z ní byla celáVyrostla u mé malé patičkya přes nebe se klenulauž tehdy svět v ní byl celičkýstála jsem a ani jsem se nehnula...
Mirka Součková
Kluk s čistýma očima
Uměl i plakat...Zamáčkl slzu, než začal zpívat: děkuji - děkuji za bolest, jež učí mě se tázat, děkuji,děkuji za nezdar, jež naučí mě píli, bych mohl přinést dar, byť nezbývalo síly... Už věděl. Tolik toho věděl! A tolik toho řekl, zazpíval - a znovu se báli jeho pravdu pouštět lidem...Jedu autem, a poslouchám písničku Sametové jaro a po tváři mi teče jeho slza.
následující |
Počet článků 161 | Celková karma 0.00 | Průměrná čtenost 1039 |